Pokud jste se s tímto pojmem v teoretickém smyslu nesetkali, v praktickém jistě ano. Tento termín vyjadřuje skutečnost, kterou je dobré a důležité vědět, pokud chceme, aby naše diety byly efektivní ve vztahu k našim cílům. Možná je vám známá věta: "...opravdu nic nejím a přitom nehubnu...!" Tak čtěte dál...
Ať už jste vy nebo někdo z vašeho okolí vyslovil tuto větu nebo jí podobnou, vysvětlíme, proč tomu tak je. Kdybyste googlili, našli byste na internetu vysvětlení, že kalorická hustota je množství energie na jednotku hmotnosti nebo objemu. Co to ale znamená ve skutečnosti? Jednoduše to znamená, že množství jídla neurčuje jeho kalorickou hodnotu. Znamená to, že můžeme sníst například malý kousek koláče, který bude obsahovat stejné množství energie jako plnohodnotný zdravý oběd.
Pojďme to tedy uvést do praxe. Pokud mi například klientka říká, že skoro nic nejí, má často hlad a tuk nemizí, většinou mluví pravdu. Při bližším rozboru zhodnotím, že dotyčný opravdu moc nejí. Co se týče množství a objemu potravy, nezaplní jím žaludek a tak není na místě ani pocit hladu. Když se však podíváme na kalorickou hodnotu zkonzumovaného jídla, tak ta je celkem slušná. Rozhodně není v kalorickém deficitu a zdaleka (nebo i přes vysokokalorickou dietu) není naplněna doporučeným a odpovídajícím množstvím bílkovin či vlákniny k tomu, které také stojí za pocitem vyšší sytosti. Potraviny s vysokou hustotou jsou většinou chudé na vlákninu a bílkoviny. Další příklad, který vám může pomoci pochopit tento koncept: můžeme sníst pár sušenek, které máme otevřené na stole, dát si k tomu latte, později možná malý sladký jogurt a k obědu kousek dortu. Určitě se nenasytíme, ale přijmeme stejný počet kalorií, jako kdybychom snídali řekněme misku kaše s ovocem, oříšky a proteinem, následoval řecký jogurt a plnohodnotný oběd s přílohou, masem, zeleninou a olivovým olejem. O tom, že druhá varianta je daleko výživnější a bude obsahovat všechny potřebné makroživiny, které navíc přispějí k většímu zasycení a jsou prospěšné našemu zdraví, na rozdíl od první varianty, jistě nemusím psát. A pozor! Nechci tím naznačit, že je špatné si dát i ten dort, pokud na něj máme chuť. Problém však nastává, pokud je většina našich jídel jen vysoce kalorická, konzumujeme-li často a převážně potraviny, které jsou malé co do množství a gramáže, nutričně chudé, ale na to všechno jsou kalorické bomby. To je stav, kdy nedostatek živin způsobuje, že jsme podvyživení (i když se to na první pohled nezdá), a také nedostatek bílkovin, což je důležitá makroživina. Nepřijímáme dostatek vlákniny, která, jak jsme již zmínili, kromě mnoha dalších výhod přispívá k pocitu větší sytosti. Nemáme hlad a máme pocit, že skoro nic nejíme a nikam to nevede. To je bohužel běžná zkušenost v každodenní praxi.
A protože hubnutí by nemělo být to jediné, čeho bychom se měli obávat, určitě stojí za zmínku, že upřednostňování potravin s nižší kalorickou hustotou je dobré i pro naše celkové zdraví! Budu se opakovat, ale jsou to potraviny napěchované vším, co našemu tělu prospívá a přispívá ke správnému a dobrému fungování procesů v našem těle. Například: zelenina, ovoce, maso a ryby, vejce, brambory, luštěniny,...
Naopak potraviny s vysokou hustotou jsou převážně zpracované produkty obsahující velké množství nekvalitních tuků a jednoduchých sacharidů, často s velkým množstvím dochucovadel, jako jsou polotovary, slazené nápoje, dorty, svačiny,...
Opačný princip může naopak využít někdo, komu se naopak nedaří přibrat a volí hutnější potraviny. Ovšem pozor, i zde platí, že pokud není naším cílem nabírat tuk, ale kvalitní hmotu, musí převládat kvalitní strava. Jen na kvalitě postavíte kvalitu 😊.
